V minulém článku jste mohli zjistit, že podle našeho výzkumu hodnotí občané a firmy české veřejné digitální služby nepříliš lichotivě – školní známkou 3,2. Jak vidí jejich aktuální stav ti, kdo vidí do kuchyně, kde se tyto služby chystají, tedy hráči v oblasti digitalizace veřejné správy? Tímto termínem označujeme jedince či instituce, kteří připravují, plánují a tvoří veřejné digitální služby.

Konkrétně jde o ministerstva, samosprávy, úřednictvo, politiky, zákonodárce, dodavatele technologií a služeb jako jsou konzultace, provoz, software a také další zainteresované strany jako Národní kontrolní úřad, Úřad vlády, neziskový sektor, akademická půda aj.

Hráči ve výzkumu, který jsme provedli na jaře 2024, identifikovali tyto největší rezervy na poli digitalizace a digitálních veřejných služeb. Odpovědi jsme tematicky sdružili do 6 okruhů a připojili k nim jejich vybrané komentáře:

1. Problém řízení portfolia

Staré projekty se ani po digitalizaci neruší a dále zatěžují týmy i zdroje tím, že je musí stále zohledňovat ve svých kapacitách. Chybí měřitelné cíle a jasně definované odpovědnosti, což vede ke zmatkům a nízké efektivitě.

„Často vznikají nové projekty, ale neruší se staré.“

„Ve státní správě chybí koordinační vrstva, která by měla přehled o tom, co kdo řeší.“

„Chybí projektoví manažeři. Product owners existují, jenom neví, že jimi jsou.“

2. Chybějící vize

Nedostatek jednotné vize a strategie vede k nejistotě a rozdrobenosti ve strategických rozhodnutích. Politická podpora je nedostatečná, což brání dlouhodobému plánování.

„U pojmu digitalizace si každý představuje něco jiného.“

„Chybí jednotná vize a strategie (jak v čem). Neměl by si to každý dělat po svým.“

„Pomoci lidem vyřešit jejich problém by měla být vize úřadů do budoucna.“

3. Zanedbaná infrastruktura

Fragmentace systémů a aplikací ztěžuje integraci. Chybí standardizace dat a procesů, což zpomaluje digitalizaci a zvyšuje náklady na údržbu systémů. Chybí také lidi, kteří systémy, aplikace a služby znají a řeší jejich využívání v rámci daného úřadu.

„Úřady by mohly mezi sebou komunikovat. Některé si to předají, ale bylo by super,

kdyby to zvládly předat i bankám a dalším subjektům, pro které je to důležité.“

„Chce to řídit koncepci governmentu jako celek.“

„Mají často více softwaru než potřebují. Nevyužívají software, který mají, protože neví, co umí.“

4. Legislativa klade překážky

Proces tvorby legislativy je nepružný a zastaralé právní předpisy brání inovacím. Rozporuplné zákony vytvářejí právní nejistotu a zvyšují administrativní zátěž.

„Legislativní technical debt znamená, že nikdo neruší zastaralou legislativu, takže je potřeba ji všechnu zohledňovat a pak je to strašně složité.“

„Legislativu nedělají kompetentní lidé, neznají systémy ani praxi.“

„Zákonodárci vyrůstali v jiné době a spousta z nich funguje s tužkou.“

5. Nevhodná HR práce a kultura

Trvání na starých postupech zpomaluje pokrok. Absence podpory pro inovátory vede k frustraci a stagnaci. Chybí jasně definované klíčové ukazatele výkonnosti a efektivní dohled nad kvalitou. Zásadně také chybí školení, hlavně úředníků, kteří jsou v přímém kontaktu s občany. Ti jsou pak často demotivovaní.

„Přežívají ti úředníci a lidi na vedoucích pozici, kteří se nepouštěli do změn.“

„Když si práci usnadním a udělám ji dobře, dají mi akorát víc práce.“

„Digitalizace je stále vnímána jako IT záležitost.“

6. Neřeší se služba jako celek

Chybí celková strategie pro optimalizaci služeb jako celku. Digitalizace je často prováděna jako jednorázová, omezená akce bez ohledu na kontext. Nová digitální služba nebo proces často nenavazuje na předcházející a navazující kroky, a pak v důsledku postrádá přínos pro konečného uživatele.

„Něco udělám digitálně, ale pak to musím vytisknout, podepsat a někam osobně donést.“

„Digitalizace pro stát znamená, že se digitalizuje agenda, ale už se neřeší jaké informace se digitalizují, kdo ty informace ověřuje, tj. zda jsou vstupy správné.“

„Pořád se děje taková ta digitalizace ‚na oko‘. Mělo by se vyspecifikovat, co je to digitalizace a co ne.“

Zpětnou vazbu na digitální služby veřejné správy od občanů a firem tedy máme. Jak s ní naložit? Výsledky naší ankety ukazují, že je třeba provést mnoho změn, aby digitální služby veřejné správy lépe sloužily občanům, firmám i dalším zainteresovaným stranám. Zároveň vnímáme, že stát se snaží a sám přichází s řadou novinek jako je např. občany oceňovaná aplikace MPSV Jenda nebo portál VZP.

Celý proces digitální transformace státu si zaslouží maximální koordinaci a spolupráci. Věříme, že efektivnější a uživatelsky přívětivější digitální služby, které budou odpovídat potřebám všech zúčastněných, se nám povede vytvořit jen díky společné debatě a udržitelné kooperaci. Té chceme dosáhnout díky našemu projektu Digitální partnerství – platformě, ve které bychom pracovali na formulaci problémů, společných cílech i konkrétních řešeních.

V souvisejících článcích přinášíme:

- Hodnocení veřejných digitálních služeb očima občanů a firem.

- Naše návrhy a vize digitální transformace služeb státu (bude zveřejněno).

Pokud máte zájem dozvědět se více nebo se zapojit do našich snah, podívejte se na web Digitálního partnerství. Můžete se k nám rovnou přidat na Diskutuj.Digital nebo nás kontaktovat na digitalni.partnerstvi@cesko.digital.