Česko.Digital chce, aby veřejná sféra uměla využívat potenciál technologií k řešení celospolečenských problémů a zlepšovala tak podmínky pro život lidí v České republice. Při mapování systému, který chce změnit, odhalila organizace několik začarovaných kruhů. Jedním z nich je státní správa a samospráva. „Předražené a neefektivní systémy, které tu dekády provozujeme, nepřinášejí velkou hodnotu ani úředníkům, ani veřejnosti. Výsledkem je nedůvěra úřednictva v technologie a zažitý český stereotyp, že digitální technologie musí stát miliony. Nedůvěra brání potřebným rozpočtům. Když se totiž uvolní peněz málo, generují se neefektivní řešení, která poté ještě více prohlubují nedůvěru,“ vysvětluje vedoucí strategie Veronika Quek z Česko.Digital.


Nová data naznačují, že největší sílu na prosazení změny má šéf úřadu, který ve spolupráci s politiky a náměstky může nové technologie nejsnadněji prosadit. V rozhovorech se naopak několikrát objevilo, že prosadit změnu „zespoda“, tedy od řadových úředníků a úřednic (typicky referentek nebo specialistů), je mnohem těžší. Největší motivací pro zavedení technologie na úřad je podle 65 % oslovených prospěch pro celý úřad (např. šetření času, financí, snadnější práce atd.). 

7 největších problémů

Na základě mapování přichází Česko.Digital se sedmi klíčovými problémy státní správy v otázce plného využití digitálních technologií: 

  1. Státní správa a samospráva nevidí pro technologie místo ve své každodenní práci
  2. Státní správa a samospráva nevidí návratnost investice do technologií
  3. Státní správu a samosprávu brzdí nevhodná legislativa a politiky
  4. Ve státní správě a samosprávě chybějí měkké dovednosti (viz definice od MPSV) 
  5. Ve státní správě a samosprávě vládne nedostatek důvěry jak navzájem, tak mezi jednotlivými resorty
  6. Ve státní správě a samosprávě chybí otevřená komunikace a kultura zpětné vazby, což brání pokroku
  7. Ve státní správě a samosprávě převládá krátkozraký přístup k implementaci technologií bez ohledu na reálné požadavky občana a úřadu

Velkou bariérou je strach

Největší naději pro přenos dobré praxe vidí úředníci a úřednice v neformálních setkáváních, a to ideálně s konkrétními úřady, které již digitální technologie úspěšně zavedly. Při bližším zkoumání se ukázalo, že úředníci a úřednice se zejména bojí veřejně vystupovat, „aby z toho pak neměli problémy“. Pro sdílení dobré praxe doporučuje 72 % oslovených neformální setkávání bez jakýchkoliv záznamů a oficialit. „Spolupráce a sdílení toho, co se osvědčuje v praxi, vnímám jako naprostý základ. Zdá se ale, že úřady mezi sebou vůbec nekomunikují, vládne rezortismus. Stačilo by sdílet, jak se definuje problém, který má technologie řešit, jak se hledá vhodné řešení nebo jak probíhá jeho implementace. Sdílení dobré praxe napříč segmenty jsme našli pouze u Odboru hlavního architekta (OHA),“ doplňuje výsledky autor průzkumu Jindřich Oukropec. Dodává, že 92 % oslovených by uvítalo možnost se na místě ptát autora technologie. Zástupce státní správy by nejvíce zajímalo, jak daná technologie funguje a kolik času dovede ušetřit.

Za největší překážku digitalizace považuje 83 % oslovených úředníků a úřednic zdlouhavé procesy. Mezi dalšími bariérami se objevily: odpor proti změnám, neochota zaměstnanců učit se nové věci, legislativa, věk uživatelů, zastaralé technologie, absence lidí se zkušenostmi v technologickém oboru nebo výběrová řízení nastavená na cenu, nikoliv na kvalitu.

Neumíme si to představit

76 % oslovených ze státní správy by uvítalo stránku s úspěšnými ukázkami zavedení technologií na příkladu organizací státní správy. „Zdá se totiž, že v ČR nemáme sdílenou představu o tom, co to znamená, když se digitalizuje docházka, administrativa nebo třeba jakýkoliv objednávací systém. Už v dřívějším průzkumu jsme zástupce veřejné sféry zaskočili otázkou, kdy jsme se ptali na dobré příklady z Česka. Měli potíže si nějaké konkrétní vybavit, proto je mnohdy pro ně těžké si představit, co všechno lze s technologiemi dělat,” doplňuje Gabriela Chladilová z Česko.Digital, specialistka na data, která se zúčastnila dřívějšího průzkumu technologií.

Co bude dál?

Česko.Digital se svou komunitou a partnery hledá nejlepší cesty, jak nejlépe využít potenciál technologií ve státní správě s ohledem na zmapované bariéry. 

Proč jsme výzkum dělali?

„Výsledky průzkumu nás tolik nepřekvapují, s jeho závěry jsme však dosud pracovali jako s domněnkami. Robustnější analýza bariér technologií ve státní správě, stejně jako mapování postojů a doporučení úředníků, na kterých by se dalo opravdu stavět, nám chyběly,” vysvětluje COO Jan Kotara. vysvětluje COO Jan Kotara. Snaha vycházet z aktuálních dat navazuje na nový směr organizace: chceme podporovat technologie v naší zemi strategicky a systémově. Organizace, která je součástí Rady vlády pro informační technologie, se první tři roky své existence věnovala akceleraci technologií v neziskové sféře a advokačním aktivitám na podporu digitalizace.

Podívejte se na celý průzkum v .pdf