Projekt Digitální inkluze Česko.Digital ve spolupráci s Google.org a více než 30 neziskovými organizacemi se zabývá otázkou, jak zlepšit digitální kompetence lidí s nízkou digitální gramotností, kteří zároveň trpí dalšími formami vyloučení.
30+ zapojených organizací
794 vyplněných dotazníků
61 realizovaných rozhovorů
Podle projektu EU, MPSV a FDV s názvem Segmentace a typologie osob digitálně vyloučených a osob ohrožených digitálním vyloučením je v České republice 1 milion digitálně vyloučených a minimálně 700 000 tímto ohrožených lidí.
Protože dostatečně obsáhlá data o cílových skupinách projektu nebyla v České republice k dispozici, Česko.Digital odstartovalo celý projekt rozsáhlým výzkumem. Ten jsme realizovali v období květen–červenec 2023.
Vzniklo 7 + 1 typizovaných uživatelských profilů. Díky nim dokážeme lépe pochopit digitální potřeby a problémy lidí v různých životních situacích a s nestejnou úrovní digitálních kompetencí.
7 + 1 profilů
V rámci výzkumu jsme oslovili neziskové organizace poskytující sociální služby socioekonomicky vyloučeným skupinám. Tyto organizace nám pomohly kontaktovat jejich klienty, s kterými jsme pak vyplňovali dotazníky a vedli rozhovory.
Výsledky odpovídají výseku z celkového asi 1,7 milionu lidí, kterých se tento problém v České republice týká. Právě tito lidé jsou v kontaktu s neziskovými organizacemi. Dotazovali jsme se dětí z vyloučených lokalit, socioekonomicky znevýhodněných minorit (včetně romských komunit) a seniorů.
Respondenti podle místa pobytu
Zmapovali jsme jejich přístup k internetu, jejich dovednosti a zkušenosti, jak dokáží řešit problémy online, jak tvoří obsah nebo přistupují k bezpečnosti na síti. Při mapování digitálních kompetencí jsme vycházeli z evropského modelu definovaného v rámci DigiComp 2.2.
Společně jsme hledali, co respondentům brání efektivně využívat digitální nástroje. Analyzujeme, kde vidíme příležitost a prostor pro iniciování změny a jak by mělo naše budoucí řešení vypadat.
Děti z vyloučených lokalit
„Líbilo by se mi, kdyby mi můj telefon uměl pomoci s problémem.“
Dítě s pravidelným přístupem k internetu
Děti z vyloučených sociálních skupin nebo lokalit pro online komunikaci většinou využívají starší telefon, který nemá dostatek paměti. Často se musí o telefon dělit se sourozenci nebo s matkou.
Existuje zde povědomí o internetové bezpečnosti, ale některé děti stále neprojevují dostatečnou opatrnost. Mají neúplné chápání digitální identity a sociálních sítí, které často nadměrně využívají.
Děti se pohybují v digitálním prostoru ve své sociální bublině, která odráží jejich fyzické prostředí.
„Ahoj, jsi tam?“
Měli jsme příležitost k intenzivnějšímu pozorování chování mladých dívek ve věku 11–14 let využívajících sociálních služeb. Díky tomu vznikla 8. persona: Digitální profil mladé romské dívky. Ta podrobněji rozvádí chování dětí, které se k internetu dostanou pravidelně.
3 digitální profily socioekonomicky znevýhodněných minorit
„Když mi dojde kredit, volám jenom přes WhatsApp.“
Tito lidé mají většinou internet zavedený doma. Věkový profil je vyrovnaný od 19–65 let přibližně rovnoměrně, 70 % z nich tvoří ženy. Mobil a další zařízení mohou sdílet s dalšími členy domácnosti: „Hodně často mobil půjčuju i dcerám.“
S úřady přes internet nekomunikují. Nechtějí řešit své osobní problémy online, zároveň mají pocit, že osobní kontakt s úředníkem má větší váhu. Protože jsou na internetu aktivnější, častěji se stávají oběťmi podvodů.
Zvýšením digitální gramotnosti bychom jim mohli pomoci s lepší uplatnitelností na trhu práce. „Chtěla bych se také naučit používat internet banking a lépe upravovat fotky na mobilu,“ říká naše respondentka.
„Já vím, že s nikým nemám sdílet heslo. Ale moje heslo ví celá rodina.“
Nepravidelný digitální uživatel
Nejvíce respondentů je ve věkové kategorii 36–50 let, více než polovinu tvoří muži. Na internet se dostávají přes veřejnou WiFi nebo si kupují mobilní kredit. Doma internet nemají.
Aby ušetřili, volají přes WhatsApp a píšou přes Messenger. S technikou jim obvykle pomáhají děti. Často také mají profil na Facebooku.
S úřady komunikují raději osobně. Často se bojí sdílet osobní údaje elektronicky.
I tato skupina obyvatel je snadným terčem scamů. Sdílení na sociálních sítích se vyhýbají. V minulosti se v mnoha případech potkali s odsuzujícím chováním, které je k tvorbě dalšího obsahu demotivovalo.
Vylepšení dovedností ovládání digitálních technologií by jim mohlo pomoci najít lepší práci, zlepšit jejich samostatnost a informovanost i chránit se před podvodníky.
„Nevím, k čemu by mi chytrý mobil byl.“
Digitálně vyloučení lidé se nepřipojují k internetu na svém mobilu (často vůbec chytrý telefon ani nevlastní). Pokud nutně potřebují něco zařídit online, udělají to většinou s pomocí svých sociálních pracovníků.
Pětina dotazovaných digitálně vyloučených osob si vůbec nedokáže představit, co by chtěli na mobilu dělat, a to i v případě, že jsou jim nabídnuty možnosti.
Mohou být v situaci, kdy je pro ně obtížné se o zařízení starat (nabíjet jej, udržet v suchu, nerozbít apod.).
3 digitální profily seniorů nad 65 let
„Já jsem to internetový bankovnictví taky dlouho odmítala a teď mi přijde bezvadný.“
Lidé nad 65 let, kteří internet používají pravidelně, se připojují převážně ze své domácí WiFi. Častěji sem patří senioři pod 80 let a lidé žijící ve vícečlenných domácnostech.
Někdy mají mylný dojem, že již znají a ovládají vše, co potřebují.
Mají pocit, že na sociálních sítích mají převahu mladší generace, zatímco senioři tam nemohou volně projevovat své názory. Často se setkávají s posměchem v souvislosti se stylem komunikace, který volí. Tato skupina je obzvlášť zranitelná vůči podvodům.
Intenzivní je zde interakce mezi prarodiči a vnoučaty.
„Připojuji se asi jednou týdně z počítače v městské knihovně a to mi stačí.“
Ze všech 7 + 1 profilů je tento nejméně početnou skupinou. Senioři většinou internet buď mají a používají jej, nebo ho nemají a nepotřebují.
Dotazovaní raději volí osobní cesty na úřad. Většina respondentů se obává podvodů na internetu.
Rozšiřování obzorů o základní a jednoduché digitální nástroje (jízdní řády, mapy, vyhledávání informací atd.) by vedlo ke zvýšení samostatnosti. Podobné jednoduché aplikace umí využít jen třetina z nich.
„Pro nás starý už to není.“
Digitálně vyloučení senioři internet vůbec nepoužívají. Typicky jde o lidi nad 80 let. Nejčastěji jsou to ženy žijící v jednočlenné domácnosti či v pobytovém zařízení.
Mají pocit, že technika je pro mladší. Své digitální kompetence téměř výlučně nemají zájem rozvíjet. „Vždycky tam něco blbě zmáčknu a musím čekat do soboty, než přijede dcera a ta mi to spraví.“
Na druhou stranu ale čtvrtina z nich připouští, že by jim usnadnilo život, kdyby přes internet mohli komunikovat s úřady či lékaři. Velký zájem by také měli o častější kontakt s blízkými. Chtěli by si díky internetu ulehčit nákupy a významná část by ráda používala internet i k zábavě a vyplnění volného času.
Profily ke sdílení
Vypracované profily nám pomůžou lépe porozumět potřebám vybraných skupin a poslouží zejména neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby a státní sféře v oblasti služeb veřejnosti.
„Věříme, že profily vzniklé v rámci výzkumu Česko.Digital využijí designérské týmy, neziskové organizace či státní správa při navrhování nových služeb mířících na tyto cílové skupiny. Mohou posloužit i sociálním a terénním pracovníkům sociálních služeb k lepšímu pochopení digitálních potřeb jejich klientů,“ říká hlavní koordinátorka projektu Digitální inkluze Lujza Kotryová.
Profily máme. Kam směřujeme dál?
Ještě není úplně jasné, jak bude výsledná pomoc vypadat. Díky výzkumu už ale víme, pro koho to děláme, jaké jsou překážky a co produkt musí/nesmí obsahovat.
Technologická řešení pro tyto skupiny by měla být snadno použitelná. Měla by být intuitivní, vysoce čitelná i zábavná. Neexistuje zde prostor pro diskriminaci nebo odsuzující chování.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že lidé ze sociálně vyloučeného prostředí a senioři nejčastěji používají chytrý telefon. Naši odpověď budeme tedy designovat mobile first, ale určitě nebude omezená na jediný typ zařízení. Obzvláště senioři používají i jiné nástroje jako tablety, počítače, nebo i chytré hodinky.
Především děti (ale platí to i u ostatních profilů) se inspirují od svých vzorů. Budeme tedy přemýšlet, jak tyto pozitivní příklady do vývoje zapojit. U dětí nechceme začínat od nuly, ale digitální zájmy a dovednosti koncových uživatelů spíše prohlubovat. Ke zvážení se také nabízí možnost stavět na již využívaných službách (knihovny, univerzity třetího věku, občanské spolky).
Naše cílové skupiny se snadněji učí digitálním dovednostem, pokud je jejich blízké okolí technicky zdatné. Rozvíjení dovedností u dětí má sekundární dopad na jejich rodiče i prarodiče. Příležitosti vidíme i v rozvoji kompetencí sociálních pracovníků, kteří s touto skupinou obyvatel komunikují. Nové dovednosti je vždy nutné trénovat prakticky a systematicky používat. Teoretická školení bez využití v praxi se rychle zapomínají.
Podívejte se na 7 + 1 profilů
7 + 1 profilů digitálně vyloučených a ohrožených osob v PDF (budeme rádi za jejich šíření)
Záznam živého vysílání ze Showcase #2
Zajímá tě víc nebo se chceš do projektu zapojit jako dobrovolník nebo nezisková organizace? Napiš Lujze Kotryové, Service Designerce projektu, na lujza.kotryova@cesko.digital.
Autorka: Jaroslava Tomšů
Editorka: Kateřina Sikorová
Zpět na všechny články
