Jak se Otevřená města dostala k projektu, který začal na Ministerstvu financí ČR?

Pavla: Tento projekt byl vymyšlen nadšenci z Ministerstva financí. Především Honzou Vlasatým, Martinem Kopečkem a Benem Kotmelem, kteří navazovali na projekt Supervizor. Následně ministerstvo hledalo způsob, jak projekt provozovat, a s Ondřejem Profantem se domluvili na předání aplikace pod křídla Otevřených měst.

Co jsou Otevřená města?

Pavla: Otevřená města jsou nezisková organizace, která sdružuje obce zajímající se o digitalizaci lokálních samospráv a zavádění otevřených řešení do chodu místních úřadů. Cílem organizace je především pomáhat s řešením společných problémů s digitalizací obcí a prostřednictvím spolupráce šetřit jejich čas i peníze. Je to spolek obcí, který svým členům pomáhá s běžnou obecní a městskou agendou.

Jak vás napadlo spojení Cityvizoru a Česko.Digital? Jaké bylo očekávání od Česko.Digital?

Kateřina: K prvnímu nápadu na spojení došlo v hospodě U Hrocha. 😀 Zafungovaly zde osobní vazby – Ondřej Profant znal Jakuba Nešetřila, zakladatele Česko.Digital. Díky nim se Cityvizor stal jedním z prvních projektů v komunitě našich expertů. Na začátku jsme uspořádali hackathon, v rámci kterého vznikly první designy, vizuální identita a první kód nové podoby.

V čem se liší původní zadání a představa od aktuálně spuštěné verze? S jakými potížemi jste se setkali?

Kateřina: Když jsem do projektu v srpnu 2020 nastupovala, v podstatě to vypadalo, že jsem dostala hotový balíček, kterému stačí dát mašličku a odevzdat. Časem se ukázalo, že tomu tak není. Dneska to hodnotím pozitivně, protože jsme zjistili, že tam chyběly věci, které tam být měly. Mezitím se vyměnilo i pár lidí v projektovém týmu, včetně expertních leadů. V této fázi se ukázalo, že cíl není daleko, ale že chybí spousta potřebných částí. Přišli jsme na to, že bez dalších expertů (například designéra) se nehneme, a že to nemůžeme dělat na koleni. Když jsme měli hotový design, sladili jsme se a ujasnili si, co chceme dál. Zjistili jsme, že máme málo vývojářů. Práce šla relativně pomalu, ale zase jsme si na tom dali záležet.

Jedním z problémů bylo, že jsme chtěli k cíli dojít rychle, ale občas bylo třeba vrátit se o krok zpátky. Trošku si utřídit myšlenky – díky tomu jsme se i sešli na týmové retrospektivě, kde jsme si pojmenovali problémy, které v projektu byly. Řešením bylo, že jsme přestali přeskakovat z jedné priority na druhou, vytvořili jsme menší týmy a snažili se problémy řešit klidně.

Pavla: V původní vizi po projektové stránce chyběla celá řada věcí, které v té době nebyla Otevřená města úplně schopna zajistit. Takže jsme byli rádi za možnost spolupracovat s partnerem jako je č.d, který mohl pomoct v oblasti vývoje a marketingu. To byl původní záměr a myšlenka – že nám budou pomáhat dobrovolníci na vývoj a marketing, který úplně neumíme, a doufali jsme, že se něco naučíme. Časem jsme zjistili, že se nemůžeme úplně spoléhat jen na práci dobrovolníků, protože nadšení postupně vyprchalo. To byl první moment, kdy jsme si uvědomili, že vývoj nemůže být hnaný jen dobrovolníky.

A pak samozřejmě i Covid, který přerušil například běžící výzkum, protože najednou nebyli lidé. Včetně mě, protože jsem nebyla schopna se projektu vůbec věnovat. O to jsem byla radši, když se č.d ozvalo s novým týmem a nadšením. Problémem při předání byl komunikační šum a mylné představy na obou stranách. Nový tým s Katkou šel se svou představou a já se svojí, protože jsme to dostatečně nevykomunikovali. Vyladili jsme to až v průběhu, ale myslím, že se nám to povedlo. Ty věci jsme dotáhli tak, aby byly hotové z mého i jejich pohledu. Faktem je, že to celou věc velmi zdrželo. Ale výsledkem je, že máme super web pro aplikaci, a myslím si, že to stálo za to.

Martin: Naše představa při prvním setkání byla dostat toto řešení na co nejvíce obcí nebo municipalit. Věděli jsme, že bude potřeba marketing i nové funkce. My, kteří jsme byli v projektu od začátku, jsme byli hodně zaměření na funkce. To, že je potřeba marketing a redesign, jsme dávali trochu na druhou kolej. Na druhou stranu, ten výsledek za mě je velmi dobrý a určitě prospěje k šíření Cityvizoru. My jako Operátor ICT dále chceme spolupracovat na rozvoji funkčních řešení a samozřejmě, kdyby chtělo Česko.Digital dále spolupracovat a mělo nějaké vývojáře, tak budeme jedině rádi.

Jakým překážkám jste museli čelit v napojení na hospodaření obcí?

Pavla: Problémy souvisejí nejvíce s odlišnou metodikou účetnictví jednotlivých obcí a to dokonce i tehdy, když měly stejný účetní systém. Člověk by předpokládal, když má skupina obcí stejný účetní systém a na jedné z nich vše vyzkouší, tak implementace dalších obcí půjde hladce. Bohužel to úplně nefunguje. Každá obec účetnictví zpracovává jiným způsobem, takže jsou nutné individuální ruční úpravy, aby data dávala smysl a vypadalo to tak, aby s tím obec byla spokojená a byla schopna data dál zveřejňovat.

Obce také mají obavy z potíží, které může způsobit, když nově zveřejněná data zpětně odhalí například nevědomou chybu úředníka. Nedůvěra vznikla především proto, že obce neměly představu, jak data budou ve finále vypadat.

Samostatným problémem je i schvalovací proces aplikace. Od projevení zájmu po schválení zastupitelstvem nebo starostou uběhne relativně dlouhý časový úsek. Nejčastěji od šesti měsíců po rok a půl. Ta časová náročnost kroků od prvního oslovení s aplikací, vytvoření profilu, testování dat, kontrola vizualizace, až po zveřejnění profilu je opravdu běh na dlouhou trať.

Martin: Jsou obce, které data zveřejní za 14 dní, jiné za 2 roky, a některé obce nezveřejní nic. Cityvizor si klade za cíl zobrazovat data co nejjednotněji pro občana. Ten, když se podívá na hospodaření jedné obce a pak do druhé, by to měl vidět do jisté míry stejně a snadno se zorientovat. Přesně o to se snažíme. Data transformovat do rozumné podoby. Samozřejmě nejhezčí by bylo, kdyby se to začalo sjednocovat již na úrovni rozpočtových/účetních záznamů v detailu, který neřeší současná legislativa.

Zapojení obcí? Záleží na prioritách, potřebě transparentnosti a vůli komunikovat s občany

Jaké kroky musí obec podstoupit, aby se mohla zapojit? Kolik je aktuálně zapojených obcí?

Pavla: Zapojených obcí a městských částí je 17. Největší díl zatím tvoří pražské městské části. Mají to jednodušší, protože jim jde příkladem magistrát, který má nejen zveřejněná data, ale podílel se i finančně na zapojení ostatních částí. Ty se mohou zapojit bezplatně, což je velká výhoda. Odpadá argumentace, že vůči občanům tento výdaj neobhájí.

Zapojení obcí není vůbec složité. Jde o to se rozhodnout, že to obec chce. Následně se seznámit s aplikací a zjistit, zda jim vyhovuje. Ve většině případů obec dojde k tomu, že Cityvizor data vizualizuje tím nejlepším způsobem, který je v tuhle chvíli na trhu. Poté přichází na řadu překonání technických bariér. Je praktické mít účetní systém, který nabízí automatické připojení neboli konektor. Nyní je pouze u systému Ginis společnosti Gordic. Poté se obec může napojit celkem automaticky. U obcí, které mají jiný účetní systém, je to složitější. Ideální je, když se jim podaří vyexportovat data účetnictví v určeném formátu od Cityvizoru. V té chvíli by teoreticky neměl být problém s importem. Prakticky už to tak jednoduché není. Obcím se to občas nedaří, protože zaslaná data nesplňují parametry, které aplikace potřebuje, takže vizualizace dat není úplně správná.

Jak reagují obce na možnost přihlášení se do Cityvizoru?

Pavla: Záleží na politickém vedení obce. Některé obce mají pocit zodpovědnosti a cítí povinnost reportovat svým občanům, jak hospodaří. Jsou otevřené, nadšené a považují to za samozřejmost. Pak jsou samozřejmě obce, které se tomu brání. Na nabídky neodpovídají. Nebo pokud to prosazuje opozice, tak hledají problémy, proč připojení možné není. Záleží na prioritách, potřebě transparentnosti a vůli komunikovat s občany dané obce.

Pokud občan narazí na nějakou nesrovnalost v datech, jak na ni může upozornit?

Martin: Zatím se to nestalo. Jediné upozorňování je na Facebooku, pokud uživatelé najdou výdaj, který se jim nelíbí. Pokud tohle nastane, tak by občan měl kontaktovat někoho ze zastupitelů, případně z úřadů dané municipality. To je hlavní důvod, proč tato data zveřejňujeme. Chceme, aby byla diskuze ve veřejném prostoru. Například zda výstavba školky za 20 milionů je relevantní a jak investice dopadla. Druhý účel je, že i municipality mohou v Cityvizoru najít problémy, které řeší ve své obci, a mohou se k jejich řešení inspirovat. Možná je to idealistické, ale k tomu by to mělo směřovat.

Jak je nastavená aktualizace a kontrola dat?

Pavla: My můžeme pouze zkontrolovat, zda vizualizace dat dává smysl, ale reálná kontrola dat je pouze na obci. Ta jediná zná detailně své výdaje a příjmy a je schopna nám dát zpětnou vazbu, zda jsou data v pořádku, nebo jestli jsou ve vizualizaci chyby.

Cityvizor nejen do obcí – plánujeme zapojení příspěvkových organizací a krajů

Cíl Cityvizoru je do dvou let transparentně zobrazovat data až 100 obcí v ČR. Jak toho chcete dosáhnout a jaký konkrétní cíl je pro rok 2021?

Pavla: Hlavním cílem je odstranění technických překážek pro obce. Aktuálně diskutujeme vznik dalších konektorů, díky kterým se usnadní napojení dat. Nyní existuje konektor pro Ginis od společnosti Gordic, ale musíme se zaměřit i na ostatní dodavatele. V tuhle chvíli nejsou ochotni sami vyvinout tyto konektory, jak to udělala společnost Gordic, ale budeme je muset zajistit my. To je priorita pro následující půlrok.

Druhý úkol je komunikační. Chceme více šířit informace mezi obce. Chceme propagovat naši filozofii, že finance obcí jsou finance od jejich obyvatel. Obce by takhle měly přemýšlet automaticky. Mají odpovědnost vůči svým občanům, kteří by měli mít možnost vidět data svých úřadů.

V jaké fázi se nachází vývoj nové funkce Cityvizoru, která umožní zobrazovat hospodaření příspěvkových organizací, zřízených příslušnou obcí. Například školek, muzeí nebo nemocnic?

Pavla: V tuhle chvíli je to pro nás priorita. Doufáme, že se nám to povede během jara vyvinout a nabídnout všem obcím.

Martin: V Praze existuje poptávka konkrétních městských částí. S jednou z nich máme domluveno pilotování pro jejich čtyři příspěvkové organizace. Právě spolupráce s Otevřenými městy bude znamenat, že nějakým způsobem zafinancujeme zobrazení dat zřizovaných organizací. Díky tomu bude i obec mimo Prahu schopna naimportovat data svých příspěvkových organizací. Nejspíše budeme ve větším měřítku narážet na problém více účetních systémů, ale naše vize je, že do konce dubna bychom chtěli mít 4 nebo 5 zřizovaček naimportováno na pražské instanci.

Pokud byste mohli kouzelnou hůlkou do Cityvizoru přidat jakoukoliv funkci, jaká by to konkrétně byla?

Kateřina: Aby tam nebyly žádné překážky pro jakoukoliv obec, městskou část nebo zřizovací organizaci. Zkrátka aby byl systém otevřený a zájemci se nesetkávali s žádnými problémy, které teď máme z hlediska importu dat.

Pavla: Ráda bych, aby Cityvizor zobrazoval co nejvíce z hospodaření obcí – takže rozšíření o příspěvkové organizace je určitě velký krok kupředu. Také by mohly zmizet technické překážky, aby se mohla snadno zapojit každá obec, bez ohledu na účetní systém.

Martin: Za mě by bylo fajn najít nějakou vazbu mezi výdaji, které aplikace zobrazuje, a mezi konkrétními objednávkami a smlouvami v registru smluv. Spousta obcí podle mě očekává, že to někdy nastane.

Práce Česko.Digital teď postupně končí, projekt přebírají Otevřená města. Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci?

Martin: Tento druh spolupráce, tedy spolupráce na platformě dobrovolníků v takovém rozsahu, byl pro mě zcela nový. Možná i tím, že jsem postižen léty na úřadech, kdy z podstaty jsou věci řešeny jiným způsobem. Ale za mě velice cenná a hlavně pozitivní zkušenost.

Pavla: Pro mě byla spolupráce s Česko.Digital taky naprosto nová. To nadšení dobrovolníků, kteří jsou ochotni ve svém volném čase investovat úsilí nějakým prospěšným směrem, je pro mě obohacující. Jsem ráda, že tolik lidí existuje. Mám pocit, že komunita lidí, kteří chtějí dělat něco prospěšného nejen pro sebe, ale i pro ostatní, roste a je zajímavá pro více lidí. Z toho mám osobně radost. Tato spolupráce projekt posunula dopředu a velké díky Katce, která do toho investovala obrovské úsilí a přes všechny překážky jsme to dotáhli do zdárného konce. Díky moc Česko.Digital a díky moc Katko!

Katka: Moc děkuji. Pro mě to byl první projekt v komunitě, na kterém se ukázalo, že spolupráce státu a neziskovky může fungovat. Řekněme si to narovinu, všechno je to o lidech, a když se sejde dobrý tým, tak je jakýkoliv cíl dosažitelný. Nyní si projekt koordinují Otevřená města sama a my za komunitu Česko.Digital jsme připraveni poskytnout podporu, když bude třeba. Jsem moc ráda, že se naše role v projektu naplnila.