Oba pracujete v Česko.Digital jako dobrovolníci na pozici tech leada. Většina lidí neví, co si pod tímto pojmem představit. Můžete nám tuto roli popsat?

Martin: Tech lead je jednoduše řečeno někdo, kdo se dlouhodobě stará o projekt, o jeho funkčnost, bezpečnost a správný směr, a to nejen v samotném vývoji projektu, ale i během jeho přípravy. Podstatné je, aby IT technologie, kterou pro daný projekt používáme, byla smysluplná, proveditelná a bezpečná pro uživatele. S tím souvisí i zodpovědnost pozice tech leada, vedení a koordinace dobrovolníků a v úplném závěru pak předání výsledného projektu organizaci, která nám jej zadala.

Matěji, chceš k tomu něco dodat?

Matěj: Doplnil bych snad jen komunikaci s dobrovolníkem. Tech lead je s ním v neustálém kontaktu. Od zadání projektu až do doby, kdy je nová IT funkcionalita připravená k nasazení.

Jsou pro pozici tech lead důležitější technické znalosti, nebo manažerské dovednosti?

Martin: Manažerské dovednosti se dají poměrně rychle naučit, nejsou tedy zásadní. Navíc nejde o klasický firemní projektový management, ale o dobrovolnickou činnost, kde je vývoj a dynamika projektu jiná než v běžné firmě. Na práci tech leada v č.d je specifické to, že na jednom projektu stráví poměrně dlouhou dobu. Většina tech leadů, včetně mě, pracuje na projektech třeba 3–6 měsíců. Práce ze začátku není mnoho, některé dny se projekt jen sleduje, případně se vytvoří nějaký úkol k řešení nebo se zkontroluje požadavek. Následuje období vývoje, které je intenzivnější a technický základ je zde podstatný, nelze jej ani obejít, ani se mu vyhnout.

Jak to vnímáš ty, Matěji?

Matěj: Jako tech lead pracuji pouze v č.d. Nemám tudíž porovnání s tím, jak to funguje v komerčním prostředí. Víc než samotná technika je pro mě výzvou vedení dobrovolníků, konkrétně hledání efektivního řešení drobných problémů, jež v průběhu vývoje nastanou. Typickým příkladem je, když dobrovolník začne na něčem pracovat a následně zjistí, že nemá čas úkol dokončit.

Martin: To je přesně to, co ve firmách téměř nenajdete. Nestává se často, že by zaměstnanec nedodal práci, případně to zjistíte velmi rychle a vyřeší to vyšší management. Spolupráce s dobrovolníky je tudíž nová jak pro zkušeného vývojáře, tak pro schopné firemní manažery.

Jaká má úskalí – a případně výhody?

Matěj: Rozhodně nikoho nemusíme nutit do práce. Člověk, který se pro danou věc nadchne, se vždy najde. Občas to sice nějaký čas trvá, ale není to tak, že bych musel vývojářům autoritativně nařizovat, co a jak mají dělat. Díky velkému množství lidí v komunitě lze poměrně snadno najít někoho, kdo si zadání rád vezme a zpracuje, což je skvělé.

Největší výzvu role tech leada vnímám v přetransformování prvotního nadšení dobrovolníků do fáze, kdy je úspěšně odevzdané řešení, jenž odpovídá zadání. Osobně na tom oceňuji, že mohu pomoci něčemu, co mi dává smysl, případně si vyzkoušet činnosti, k nimž se ve své práci nedostanu. Zažil jsem dobrovolníka, který měl zájem, ale chyběly mu zkušenosti. Sám si našel mentora a společně dodali výsledné řešení. V dobrém čase i skvěle zpracované. Když vidím, jak se člověk naučí díky naší spolupráci něčemu novému, mám z toho vždy radost.

Martin: Nemyslím si, že by dobrovolníkům chyběla motivace. Vesměs všichni lidé, se kterými jsem na projektech v č.d delší dobu pracoval, měli motivaci opravdu silnou. Spíš je někdy zapotřebí toto nadšení usměrňovat s ohledem na efektivitu. Podstatné je udržet tuto dobrovolnickou motivaci i ve chvílích, kdy se projektu zrovna nedaří, tj. nejde správným směrem nebo se z jakéhokoli důvodu prodlužuje.

Afrika, Anglie, Pákistán, Norsko a Česko.Digital

Pojďme teď na chvíli mimo oblast č.d, k vaší běžné placené práci. Čím se živíte, kluci?

Martin: Pracuji jako programátor, cestuji a věnuji se různým projektům. Rok a půl jsem se staral o jeden projekt v Africe. Teď jsem delší dobu v Londýně, dávám si pauzu a rozjíždím svůj vlastní nápad, kde se snažíme propojovat pacienty z Pákistánu s doktory z Anglie. Volný čas a energii též vkládám do komunity č.d. Dobrovolnické činnosti bych se rád věnoval minimálně rok.

Matěj: Živím se jako softwarový vývojář v jedné menší norské firmě a již druhým rokem žiju v zahraničí. Hlavní zkušenost, ze které v č.d hodně těžím, jsem získal díky GUG, kde jsem působil ve vývojářské komunitě.

Jaký byl váš impulz pro vstup do komunity č.d a co vás motivuje k této spolupráci?

Matěj: Vývoj dobrovolnických programátorských komunit v Česku jsem sledoval dlouhodobě. Viděl jsem třeba přednášku Jakuba Nešetřila několik měsíců předtím, než komunita č.d vznikla. Vždy mě to zajímalo, ale nikdy jsem se nezapojil. Hned první den vstupu č.d do světa jsem se přidal do Slacku, kde jsem viděl příležitost ke spolupráci a chopil jsem se jí. A tam to celé začalo.

Martin: Práci pro neziskovky a dobrovolnictví se věnuji poměrně dlouho. V českém prostředí se bohužel spousta původně neziskových projektů přesunula a zpolitizovala. Například před 6–7 lety jsem pracoval jako dobrovolník a konzultoval technologie na jednom známém projektu, který dnes hodně lidí vnímá jako politický. Na č.d se mi líbí osobnosti zakladatelů. Věřím tomu, že díky nim komunita neupadne v zapomnění a nezpolitizuje se.

V komunitě č.d jste od jejího vzniku. Jak se za tu dobu pozice tech leada změnila?

Martin: Pozice tech leada se vyvíjí každým dnem. Původně simulovala především vývojáře, který byl zodpovědný za vývoj konkrétních projektů. To však nebylo dostačující a role tech leada se transformovala do technologického konzultanta. Ten má více zodpovědnosti a je více propojený s projektem, který má nastudovaný a zná jeho problematiku. Ve spoustě projektů není možné rozhodovat o technologiích bez faktické znalosti problematiky daného projektu a rovněž bez znalosti jeho cílovky. Pokud například vývojáři věnující se projektu Střecha duševního zdraví netuší, jak se s lidmi s duševním postižením pracuje, nejsou schopni objektivně navrhovat a následně vyhodnocovat výběr technologií. Role tech leada se tak více propojuje se samotným projektem.

Na kolika projektech v Česko.Digital pracujete a kolik vývojářů máte v týmu?

Matěj: Já se zatím dlouhodobě věnuji jedinému projektu, a to novému webu Česko.Digital. Pokud jde o počet vývojářů, snažíme se, aby si každý úkol mohl vzít kdokoliv bez velké znalosti kontextu celého projektu. Během práce na projektu dobrovolníci přicházejí a odcházejí, ale v průměru jsme v aktivní komunikaci se 3–4 vývojáři.

Martin: Tohle je různé, záleží na potřebě projektu a na tom, jestli se najdou tací, kteří ho podpoří. Já jsem se například podílel na projektu Naši politici, kde pracovalo 6–7 vývojářů. Postupně ho převzali 3 stabilní vývojáři, kteří projekt dotáhli do jeho finální podoby. Na projektu se však za celou dobu jeho vývoje vystřídalo poměrně dost lidí. Jinak tomu bylo v případě projektu Pískám fauly, kde jsem byl jediný vývojář a téměř celý web jsem tvořil sám. Ale bavilo mě to. V současnosti mám na starosti dva projekty, Jehlomat a Střecha duševního zdraví. Ani jeden z nich zatím není ve vývoji, jsem tam momentálně jediný technický člověk, spíše konzultant než vývojář.

Co vás na této pozici baví nejvíce, dobíjí vám baterie?

Matěj: Za mě je to pomoc druhým, která mi dává obrovský smysl, dále pak možnost naučit se něco nového a získat zpětnou vazbu. Nelze opomenout samotnou komunitu, v níž vznikají unikátní pracovně-přátelské vztahy a určitým způsobem i další kontakt s domovem, vzhledem k tomu, že žiju v Norsku.

Martin: Já to mám hodně podobné. Mohu pracovat na zajímavých projektech nejen proto, že se mi líbí. Díky neziskovým projektům jsem měl vždy ty nejlepší reference, když jsem hledal nový kontrakt nebo novou práci, třeba v Londýně.

Práce programátora sama o sobě většinou není zajímavá. Skutečné příběhy, které má smysl vyprávět, píšou neziskové projekty. Například kolem projektu Střecha duševního zdraví najdete plno silných příběhů lidí, kteří se projektu věnují nebo jsou s ním jinak spojení. To se pak skvěle zužitkuje při hledání nového zaměstnání.

Vím, že se můžu kdykoliv na cokoliv zeptat

Co vám zkušenost v Česko.Digital dává pro běžnou práci?

Martin: Za mě jsou to hlavně ty příběhy, které pak vyprávím třeba na pohovorech. Příležitost vyprávět o č.d jsem zatím neměl, ale moje předchozí dobrovolnická zkušenost mi získala jednu z nejzajímavějších prací v Londýně. Technický pohovor pro získání práce či kontraktu je tam jednoduchý. Pak ale sedíte na pohovoru s výkonným ředitelem firmy, řeknete si o hodně peněz a potřebujete si to nějak obhájit. V tom okamžiku ty příběhy, které jsou opravdu silné a rozumí jim i člověk, který není technicky zaměřený, hodně pomohou.

Matěj: Souhlasím s Martinem, já č.d využívám trochu jako portfolio kanál. Mohl bych vyvíjet aplikaci podle nějakého vlastního nápadu a následně zjistit, že ji nikdo nepoužívá. Komunita č.d mi dává jistý servis prvotního výzkumu projektu, jeho užitečnosti a použitelnosti, a to ještě předtím, než se na něm začne pracovat. Také zde získávám plno zkušeností, prostoru si vše vyzkoušet a naučit, a tudíž možnost věnovat se pozici lech leada třeba někdy v budoucnu i v klasické placené práci. Nebo naopak zjistit, že mi to vůbec nesedí.

Můžeme v Česko.Digital udělat něco, čím bychom vám práci tech leada ještě usnadnili?

Martin: Pro mě je ten současný servis výborný, jsem s prací care týmu a celkovou podporou č.d úplně spokojený. Jako největší problém v dobrovolnictví obecně vnímám silný tlak na setrvávání dobrovolníků v projektu právě proto, že jejich odchod může zapříčinit pád celého projektu. Díky care týmu, který se naučil řešit zastupitelnost a kontinuitu vývoje, tento tlak v č.d není, což mi roli tech leada velmi usnadňuje.

Matěj: Vnímám to podobně. Vím, že se můžu kdykoliv na cokoliv zeptat. Vzpomínám si na jeden meeting během svých začátků v č.d, kdy mi někdo řekl, že se nemám bát požádat o pomoc. Někdy to není příjemné, ale naprosto s tím souhlasím. S pocitem podpory a pomoci se pracuje mnohem lépe.

Jakými zásadními vlastnostmi a dovednostmi musí podle vás disponovat dobrý tech lead?

Matěj: V prvé řadě to je spolehlivost. Pokud není spolehlivý z hlediska termínů, slibů a zadání, vzniká problém. Pro mě samotného byla spolehlivost základním kritériem, podle kterého jsem se rozhodoval, zda tuto roli vzít, či ne. Rovněž jsem zvažoval, zda jsem schopen plnit technické požadavky na tuto pozici.

A jakou roli zde hrají technické znalosti?

Matěj: Pracuji v pozici tech leada na svém prvním projektu a nemám porovnání, takže se necítím zcela kompetentní odpovědět. Potřebná je podle mě udržitelnost a čistota kódu, dokumentace a vedení technické stránky projektu. Tech lead je jedinou osobou, která se projektu věnuje od začátku až do konce. Zodpovídá tedy za jednotný tvar a srozumitelnost kódu. Díky tomu se nový dobrovolník v projektu rychle zorientuje, ideálně bez potřeby zaškolení.

Martin: Já bych k tomu doplnil trpělivost. Řada tech leadů, se kterými jsem v minulosti spolupracoval, vstoupila do projektu s představou, že okamžitě začnou na něčem pracovat. Přesně tak to nefunguje. Tech lead většinou dostane projekt a následující 3 měsíce se neděje vůbec nic, což je potřeba psychicky zvládnout a ustát. Často se to může jevit tak, že se ten projekt neposouvá a jen se poslouchá, případně napíše nějaký komentář do Slacku. Je velmi důležité toto „prázdné“ období přečkat. Zmiňuji to, jelikož většina tech leadů s pozicí skončí právě z tohoto důvodu.

Mít technický základ je také potřeba. Ovšem než být specialistou, je lepší mít rozhled, umět pracovat i mimo svou oblast, umět argumentovat, učit se a naslouchat lidem. Nebýt dogmatik: „Já pracuji v tomhle a nic jiného se nikdy nikde používat nebude.“

Řekněme, že nás teď poslouchá člověk, technický nadšenec, kterého pozice tech leada zaujala, rád by s č.d spolupracoval, ale nevěří si, protože nemá dostatek znalostí a praxe. Co byste mu poradili?

Matěj: Toto je otázka spíš na mě, kterého ani nenapadlo, že by mohl být tech leadem. Jednoho dne se mě prostě zeptali, jestli bych to nechtěl dělat. Teprve poté jsem nad tím začal přemýšlet. Pokud si tedy kdokoli nevěří, ale má zapálení, chuť se zapojit a starat o projekt z technologické stránky, je to určitě možné. Stačí jenom chtít. Komunita v č.d je skvělá v tom, že se zde najde plno lidí, kteří už zkušenosti mají a předávají je dál. Osobně jsem zpočátku na projektu spolupracoval s Mílou Votradovcem, který mi dával rady a velmi pomohl. Pokud tedy někoho napadne stát se tech leadem, doporučuji do toho i přes případné pochyby rozhodně jít a ozvat se do Slacku.

Martin: Základem je se přihlásit do Slacku, začít na čemkoli pracovat, postupně se zapojovat víc a víc, a ani nebudete vědět jak, a budete tech lead.